něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 02. 10. 2017 na slet č.40 v 19h do klubu Paliárka.            

(V pět ráno) (poezie, skippy) • Nocí (poezie, skippy) • Kolage (poezie, skippy) • R.A.P. (poezie, skippy) • Doba rozpůlených zvířat (poezie, skippy) • Schy-fi (poezie, skippy) • ou (poezie, skippy)

11.12.2013
ou

Videl jsem carodejnice sedet okolo ohne Na ostrove uprostred Vltavy Touzil jsem v nem uhoret-mozna jsem se jim mohl nabidnout jako povolna vecere Taky zebraka,kerej hrozil prstem nekomu v astralnich sferach a zvatlal nesrozumitelny kletby , skřeky V tu chvili bych si to vsechno s nim vymenil Potom jsem chtel, aby to uz někdo se mnou skoncil, ale když po me sli dva homosexualni uchylaci, nedokazal jsem jen cekat…proste jsem zbabele utikal…co jsem to za kreaturu?!

18.10.2013  (upr. 3.11.2013)
Schy-fi

Probouzíš se v mléčné amfoře s figurami řeckých bojovníků. Jsou rudí a sveřepí

A ty tak křehká! Útočí na tebe svými žhavými kopími. Proklají tě. Jsi prokletá, bělostná a hebká. Jediná a proti všem, protože s nikým. Plazíš se k potoku a piješ…svou krev!

Víno, odrážíš se v kruzích! Mihotáš mezi spoustami podob. Osciluješ kolem středu. Rudá a bílá. Na čelé září ti hvězda, co je planetou. V hrudi hoří plamen. Stravuje tě zevnitř. Nabývá podoby. Roste. Zrodil se nový Odysseus. Jeho průzračná kůže propouští marťanské světlo. Víš, že jsi měsíčňanka, která zplodila marťana s pozemš´tanem. Tvá matka vzývala Venuši. Sebe samu. A otec? Kdoví. Neodýseus spasí svět. A to jen díky zbytku červeného vína z dnešní bujaré noci. (kdy jsem jen mlčel v koutě a poslouchal nechtěné žvanění návštěvy o životabídě).

18.10.2013  (upr. 3.11.2013)
Doba rozpůlených zvířat

Doba rozpůlených zvířat


Hřmí


V dálce oblačných končin


Každý list zrcadlí slunce kapkou deště


Každé oči odrážejí podobu duše


Ven


Dračí letka tříští mou skleněnou existenci svou přítomností


Za obzorem mysli tuším ozbrojené sysly!


Řvou mi do ucha, že odmaturovali


Křičej, že si žijou skvěle


A já se rozdurdím s uzarděním..


..a vytřu si prdel vysvědčením


Sedim si tak doma na prdeli


Utíká neděle po neděli


Jsem dřevěný panáček vyřezaný z kůry udělal mě chlapeček co míval noční můry


Doba pikantní a instantní


Sen


Svatí vylétají z oltářů a mění se v stvůry.kniha.hrad a kostel.psi.


Jsem celebritou a vystrkuju na fotografy holou řiť


A oni mi vyčítají, že se nesměji dost blazeovaně


Všechny ubytovny světa se svými vzkazy namířenými do absolutna


Ubohý výkřik JEDINÉHO POZEMŠŤANA


Nápisy na zdech vězení – tento život


Výlevka v koupelně s mokvající houbou zašlého semene


Děloha se spoustami půldětí, které nikdy


Rackové vzdychají jak znásilňovaná stará panna v kině v kamrlíku na vometáky


Myslel sem že ptáci si povídaj ale les je plnej sol. Tak jako svet lidi


Obrovská moucha není osamělá, ALE MRTVÁ!


A triceratops má roztrženou prdel — sichrhajcka to řeší a ředí


Napsal jsem příběh svého života na kus papíru, který se změnil v ptáka

 

18.10.2013  (upr. 3.11.2013)
R.A.P.


Zabývám se maličkostma unikaj mi podstaty

Někdy taky chřestim kostma s řepou místo prostaty

Močím na vše kolem sebe – nemůžu se nabažit

Toho že vše co se děje můžu takle zavlažit

Boha čekám přišel včera skrze hlášku v hospodě

Že je všechno vždycky jinak čili – buďte v pohodě!

Šenkýř nosí jedy v hlavě strká mi je do piva

Proto taky teďka právě než zabít se nezbývá

Líp je mi než jednohubce co se nese do huby

Chci jen potkat jednorožce a tu s kterou se snoubí

Vemu si jí místo něho – stejně je to kravina

Že tenhle kůň s rohem vpředu může si k ní do klína

A já ne a to mě žere páč by se to líbilo

Mojí ženě co se žene kolem jak dlouhý bidlo

Huba jede pantem mele plete se mi pod slova

Všechno je mi u prdele musim začít od znova

Zabývám se smyslem žití a je mi to k ničemu

Když ta štětka kroutí řití stejně na nic nepřídu…

18.10.2013
Kolage

Přemejšlejte vždycky o něčem jiném, než se právě děje!!!

 

Myslím na jiný věci když s tebou mluvím

Čekám na vlak, když tě miluju

Meju nádobí vždycky když přecházim ulici

Zpívám když mlčím

Řvu v tichu

Peču dort a přitom vraždím tvé iluzeiluzeiluze

Chlastám a přitom nic nepiju

Jdu do cirkusu když jdu volit ty šašky

Žonglér s lidma

Nejsem probuzen nikdy natož ve dne

Stejně se nikdy nic nestane co by stálo za to

Vnímám jako přes akvárium s hnědou vodou

Slyším na dně bazénu

Cítím jen páru nad hrncem

Mluvím do dubu co není stromem ale tebou

Jsi strom když tě hladím

Chřestím kostma při polibku věčnosti

Někdy jen tak

Vždycky sám

Prázdnej papír mýho životopisu

Snopis s cárem potoka v lesích a houby s voctem!

Ulítávačka nad světem s lidma a zvířatama a rostlinama a houbama

A hrachem podél zdi kdesi v Berlíně kdysi

A hrachem podél zdi v Číně

A perlama pod mnoha nohama

Šeptej v šedý tmě pro plyšáka a choulostivéení se v rohu vědomí

Křik jen tehdy

Když nevíš

Tedy vždy

 

Huba jede pantem mele plete se mi pod slova

Všechno je mi u prdele musim začít od znova

Nemluvit je asi lepčí než mlčet

Němost přes most nedojede krz krk strč pšt!!!

 

Čekej si na mě stejně už dávno nejdu

Líp mi je než jednohubce s jednorožcem

 

 

Jsi vlající vlasaticí v lamy tlamě

Splet jsem si tě s krasavicí ale hlavně

Že to spolu uděláme bezpohlavně

 

18.10.2013  (upr. 3.11.2013)
Nocí

Nocí bloudí chodci jednoocí

Lucerny nosí

Dvojitých očí

 

Svět zdá se černobílý

Uprostřed zimy

Stíny

Ve skalách jak

v očních důlcích díry

překvapíš slepé netopýry

spící

a zem dutá vydá

svědectví

 

jdu po svých stopách

sněhem

a objevuji

svůj život

svou sněhobílou zem

 

báseň jak smaragdový pták

přilnula k vánku

stáváš se sám sebou

naopak

pozpátku

 

2.10.2013  (upr. 3.11.2013)
(V pět ráno)

jo miluju tve namesicne a jakoby prispendlene pohledy do nikam mych oci onohosvetnych bramborova bozstva si privstala by v lak davnych okurkovych obradu pripitomnele zirala na vsechna zitra nikdo neprijde a nerekne mas krasne srdce jako vlajkonos mesic hrozne vyhrezly v zachodove mise v tesne blizkosti kosti a mrkvicky s vysokym obsahem alkoholu busi do tympanu prilis velkych na mou nebohou hlavu neboli ctyry litry houby za tricet tri korun krtim vas novou vodou a kazzu zemi a nebe nove spasu vase dcery po kilech jsemt knezim obhroublym lidu beze smyslu ktery v zajeti sve sexualni touhy se zbytecne a stale vice rodi v hrozny kolobeh utrpeni jsme vsichni potomky jakychsi spinavych a uspinenych noci vlhce zadonicich o neci kundu kterou nam ale nedovoli vylizat nebot straslive pachne peklem a proto i curak chutna jak plisnovy syr a melounek v prdelce teplousskeho hospodina ukaji dlouhokrke prostituty golemskych semu hamu a ja fetuju tmu pro abstak z tebe jez oscilujes v mnoha tvarich a okamzicich jsi asi starsi nez vsichni my a tisickrat ses obratila v prach bys vzdy znovu a znovu povstala v zivot tak krasne mlada a hebka a bila oproti moji spine srdce probodeneho sebou samym jsem takova ta vykloubena ramena krizu a svinka na nadraznim hajzlu lezouci sparou mezi dlazkama ve smesi hruzy deprese na ulici na ujezde a dve slecny ktere jsem zdalky chtel a zblizka ne kvety totiz matou slunce promenene v cernou diru vcucava vse zive zpet do klidu smrti vse byl jen trapny okamzik uprdnuti na rande s kudlanou bezboznou ukundovanou dokola opakovanym vyznanim et ujulim



⇡nahoru⇡