|
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.
|
|
Blázni.cz - dobrý kanálnebo přijďte v pondělí 16. 12. 2024 na slet bláznů v 19h do klubu Paliárka | |
|
(V pět ráno) (poezie, skippy) • Nocí (poezie, skippy) • Kolage (poezie, skippy) • R.A.P. (poezie, skippy) • Doba rozpůlených zvířat (poezie, skippy) • Schy-fi (poezie, skippy) • ou (poezie, skippy) | |
|
Videl jsem carodejnice sedet okolo ohne Na ostrove uprostred Vltavy Touzil jsem v nem uhoret-mozna jsem se jim mohl nabidnout jako povolna vecere Taky zebraka,kerej hrozil prstem nekomu v astralnich sferach a zvatlal nesrozumitelny kletby , skřeky V tu chvili bych si to vsechno s nim vymenil Potom jsem chtel, aby to uz někdo se mnou skoncil, ale když po me sli dva homosexualni uchylaci, nedokazal jsem jen cekat…proste jsem zbabele utikal…co jsem to za kreaturu?! |
|
|
Probouzíš se v mléčné amfoře s figurami řeckých bojovníků. Jsou rudí a sveřepí A ty tak křehká! Útočí na tebe svými žhavými kopími. Proklají tě. Jsi prokletá, bělostná a hebká. Jediná a proti všem, protože s nikým. Plazíš se k potoku a piješ…svou krev! Víno, odrážíš se v kruzích! Mihotáš mezi spoustami podob. Osciluješ kolem středu. Rudá a bílá. Na čelé září ti hvězda, co je planetou. V hrudi hoří plamen. Stravuje tě zevnitř. Nabývá podoby. Roste. Zrodil se nový Odysseus. Jeho průzračná kůže propouští marťanské světlo. Víš, že jsi měsíčňanka, která zplodila marťana s pozemš´tanem. Tvá matka vzývala Venuši. Sebe samu. A otec? Kdoví. Neodýseus spasí svět. A to jen díky zbytku červeného vína z dnešní bujaré noci. (kdy jsem jen mlčel v koutě a poslouchal nechtěné žvanění návštěvy o životabídě). |
|
|
Doba rozpůlených zvířat Hřmí V dálce oblačných končin Každý list zrcadlí slunce kapkou deště Každé oči odrážejí podobu duše Ven Dračí letka tříští mou skleněnou existenci svou přítomností Za obzorem mysli tuším ozbrojené sysly! Řvou mi do ucha, že odmaturovali Křičej, že si žijou skvěle A já se rozdurdím s uzarděním.. ..a vytřu si prdel vysvědčením Sedim si tak doma na prdeli Utíká neděle po neděli Jsem dřevěný panáček vyřezaný z kůry udělal mě chlapeček co míval noční můry Doba pikantní a instantní Sen Svatí vylétají z oltářů a mění se v stvůry.kniha.hrad a kostel.psi. Jsem celebritou a vystrkuju na fotografy holou řiť A oni mi vyčítají, že se nesměji dost blazeovaně Všechny ubytovny světa se svými vzkazy namířenými do absolutna Ubohý výkřik JEDINÉHO POZEMŠŤANA Nápisy na zdech vězení – tento život Výlevka v koupelně s mokvající houbou zašlého semene Děloha se spoustami půldětí, které nikdy Rackové vzdychají jak znásilňovaná stará panna v kině v kamrlíku na vometáky Myslel sem že ptáci si povídaj ale les je plnej sol. Tak jako svet lidi Obrovská moucha není osamělá, ALE MRTVÁ! A triceratops má roztrženou prdel — sichrhajcka to řeší a ředí Napsal jsem příběh svého života na kus papíru, který se změnil v ptáka
|
|
|
Zabývám se maličkostma unikaj mi podstaty Někdy taky chřestim kostma s řepou místo prostaty Močím na vše kolem sebe – nemůžu se nabažit Toho že vše co se děje můžu takle zavlažit Boha čekám přišel včera skrze hlášku v hospodě Že je všechno vždycky jinak – čili – buďte v pohodě! Šenkýř nosí jedy v hlavě strká mi je do piva Proto taky teďka právě než zabít se nezbývá Líp je mi než jednohubce co se nese do huby Chci jen potkat jednorožce a tu s kterou se snoubí Vemu si jí místo něho – stejně je to kravina Že tenhle kůň s rohem vpředu může si k ní do klína A já ne a to mě žere páč by se to líbilo Mojí ženě co se žene kolem jak dlouhý bidlo Huba jede pantem mele plete se mi pod slova Všechno je mi u prdele musim začít od znova Zabývám se smyslem žití a je mi to k ničemu Když ta štětka kroutí řití stejně na nic nepřídu… |
|
|
Přemejšlejte vždycky o něčem jiném, než se právě děje!!!
Myslím na jiný věci když s tebou mluvím Čekám na vlak, když tě miluju Meju nádobí vždycky když přecházim ulici Zpívám když mlčím Řvu v tichu Peču dort a přitom vraždím tvé iluzeiluzeiluze Chlastám a přitom nic nepiju Jdu do cirkusu když jdu volit ty šašky Žonglér s lidma Nejsem probuzen nikdy natož ve dne Stejně se nikdy nic nestane co by stálo za to Vnímám jako přes akvárium s hnědou vodou Slyším na dně bazénu Cítím jen páru nad hrncem Mluvím do dubu co není stromem ale tebouJsi strom když tě hladímChřestím kostma při polibku věčnostiNěkdy jen tak Vždycky sám Prázdnej papír mýho životopisu Snopis s cárem potoka v lesích a houby s voctem! Ulítávačka nad světem s lidma a zvířatama a rostlinama a houbama A hrachem podél zdi kdesi v Berlíně kdysi A hrachem podél zdi v Číně A perlama pod mnoha nohama Šeptej v šedý tmě pro plyšáka a choulostivéení se v rohu vědomíKřik jen tehdy Když nevíš Tedy vždy
Huba jede pantem mele plete se mi pod slova Všechno je mi u prdele musim začít od znova Nemluvit je asi lepčí než mlčet Němost přes most nedojede krz krk strč pšt!!!
Čekej si na mě stejně už dávno nejdu Líp mi je než jednohubce s jednorožcem
Jsi vlající vlasaticí v lamy tlamě Splet jsem si tě s krasavicí ale hlavně Že to spolu uděláme bezpohlavně
|
|
|
Nocí bloudí chodci jednoocí Lucerny nosí Dvojitých očí
Svět zdá se černobílý Uprostřed zimy Stíny Ve skalách jak v očních důlcích díry překvapíš slepé netopýry spící a zem dutá vydá svědectví
jdu po svých stopách sněhem a objevuji svůj život svou sněhobílou zem
báseň jak smaragdový pták přilnula k vánku stáváš se sám sebou naopak pozpátku
|
|
|
jo miluju tve namesicne a jakoby prispendlene pohledy do nikam mych oci onohosvetnych bramborova bozstva si privstala by v lak davnych okurkovych obradu pripitomnele zirala na vsechna zitra nikdo neprijde a nerekne mas krasne srdce jako vlajkonos mesic hrozne vyhrezly v zachodove mise v tesne blizkosti kosti a mrkvicky s vysokym obsahem alkoholu busi do tympanu prilis velkych na mou nebohou hlavu neboli ctyry litry houby za tricet tri korun krtim vas novou vodou a kazzu zemi a nebe nove spasu vase dcery po kilech jsemt knezim obhroublym lidu beze smyslu ktery v zajeti sve sexualni touhy se zbytecne a stale vice rodi v hrozny kolobeh utrpeni jsme vsichni potomky jakychsi spinavych a uspinenych noci vlhce zadonicich o neci kundu kterou nam ale nedovoli vylizat nebot straslive pachne peklem a proto i curak chutna jak plisnovy syr a melounek v prdelce teplousskeho hospodina ukaji dlouhokrke prostituty golemskych semu hamu a ja fetuju tmu pro abstak z tebe jez oscilujes v mnoha tvarich a okamzicich jsi asi starsi nez vsichni my a tisickrat ses obratila v prach bys vzdy znovu a znovu povstala v zivot tak krasne mlada a hebka a bila oproti moji spine srdce probodeneho sebou samym jsem takova ta vykloubena ramena krizu a svinka na nadraznim hajzlu lezouci sparou mezi dlazkama ve smesi hruzy deprese na ulici na ujezde a dve slecny ktere jsem zdalky chtel a zblizka ne kvety totiz matou slunce promenene v cernou diru vcucava vse zive zpet do klidu smrti vse byl jen trapny okamzik uprdnuti na rande s kudlanou bezboznou ukundovanou dokola opakovanym vyznanim et ujulim |
|
⇡nahoru⇡ |
